- Štítky blogu
- bylinky
- bio
- byliny
- jak na to?
- příroda
- farma
- yzop
- měsíček
- blaník
- zelená lékárna
- heřmánek
- levandule
- slow kosmetika
- pod pokličkou
- tradice
- očista
- lokální
- recept
- meduňka
- nové produkty
- růže
- kosmetika
- kopřiva
- řebříček
- květové vody
- květová voda
- novinky
- destilace
- zdraví
- svátek
- zvyky
- jaro
- život
- mast
- třezalka
- mystika
- tinktury
- hydroláty
- imunita
- podzim
- čaj
- esenciální olej
- oheň
- léto
- cestování
- recepty
- šalvěj
- mateřídouška
- macerace
Pochutnejme si na jarním býlí, lístcích a pupenech
Po dlouhé zimě, kdy jsme my bylinkáři mohli po oblevě maximálně vykopat tuhle kořen kostivalu, kozlíku nebo echinacey, a sem tam posbírat nějaké houby rostoucí na stromech, nebo si vyzkoušet čaj z jehličí, nastává doba blahobytu. Sice pozvolna, ale již na sklonku jara je možné začít sbírat první plody přírody.

Pojďme pozdravit jaro. S láskou a úctou se nechme přírodou obdarovat pro posílení našeho zdraví tak, abychom ji to mohli následně s ještě větší láskou vrátit.
První pravidlo, které platí při sběru v “divoké” přírodě je, že musíme být k rostlinám a stromům ohleduplní! Nikdy neosbírejte celý strom, celou větev, sbírejte plody přírody s úctou a tak, aby váš sběr rostlina přežila a mohla rodit dát.
Pojďme se nejdříve podívat na dubovou či vrbovou kůru. Ta je ideální sbírat na začátku jara. Vyhlédněte si mladší větve a oloupejte je. Měli byste si ale vybrat strom na vlastním pozemku a opět, být k němu šetrní. Dubovou či vrbovou kůru následně usušte. Z ní doporučujeme udělat výluh na obklady a koupele. Používejte ji ale pouze zevně. Pomůže vám na kožní neduhy, záněty, účinkuje proti lupům a mastné pokožce a podporuje hojení ran.

Pak tu máme březovou vodu. Slyšeli jste o tomto přírodním zázraku? U mízy z břízy ale je ještě nutnější říci, s respektem k přírodě. Nejednou se stalo, že lidé toužící po blahobytu z březové mízy strom navrtali a čerpali blahodárnou vodu po litrech! Takhle určitě ne!!!
Blahodárná tekutina, která proudí tímto stromem se každé jaro opět probouzí k životu. A to natolik, že někdy ze stromku různými skulinkami doslova vytéká. Březová voda je považována za jednu z nejzdravějších tekutin, co nám příroda nabízí. Jestli si ji chcete taky užít, tak berte na zřetel, že jedině na svém pozemku, vlastní břízu, ještě bez lístků. A nenavrtávat, stačí naříznout kousek větvičky. Březová voda je výborná opět na detoxikaci po zimě, na podporu imunity a celého organismu. Pročišťuje tělo, pomáhá s vylučováním a podporuje hubnutí.
Všechno, co na jaře raší a není jedovaté, můžeme sníst, nebo naložit. Jděte se projít do přírody, do lesa nebo na louku. Vidíte ty první posly jara?

Nebojte se toho a okuste, jak chutnají. Na počátku jara vám dodají tu největší sílu pupeny. Jezte ale jen pupeny těch stromů, u kterých byste se nebáli sníst i jejich plody. Brzy na jaře vyrůstají první pupeny břízy, lípy, olše, bezu a nejrůznějších ovocných stromů. Ty jsou výborné na detoxikaci organismu po dlouhé zimě, na očistu, posílení imunity i doplnění důležitých vitamínů. A co třeba zkusit lískové jehnědy? Pomáhají na dýchací obtíže, jsou vhodné pro detoxikaci a mají v sobě řadu potřebných vitamínů a minerálů.

A pak tu máme různé jarní býlí a rostlinky. Česnekové lístečky, čerstvou a divokou pažitku, medvědí česnek, bršlici a jiné. Začínají vykukovat první lístečky kopřivy, kvítky podbělu a plicníku, jahodníku, řebříčku, kontryhelu a jiných. Udělejte si třeba kopřivový čaj nebo vyzkoušejte pesto z medvědího česneku nebo bršlice. Stejně tak můžete využít oboje do salátu a přidat i pažitku, květy podbělu nebo plicníku. Pomohou vám opět podpořit imunitu, detoxikaci organismu, doplnit důležité vitamíny po dlouhé zimě.

Při sběru mladých větviček jehličnanů je nejlepší se zaměřit na známé smrky a borovice. Ty začínají rašit na přelomu dubna a května a mají v sobě velkou zásobárnu vitamínu C. A proč? Protože jsou to právě tyto větvičky, do kterých strom dává na jaře největší sílu.
Mladé větvičky ze smrků a borovic se vám budou hodit při kašli, respiračních obtížích nebo chřipce. Z jehličnatých výhonků si můžete udělat sirup za studena či povařením. Jestliže chcete sirup za studena, stačí smrkové či borovicové mladé větvičky prokládat třtinovým cukrem s citronem. Během několika dní se bude cukr samovolně rozpouštět, proto vždy cukr přisypávejte, aby vám při procesu sirup nezačal plesnivět. Opět též pozor na vodu a vlhkost, která by vám také mohla “zavařit”.
Při tvorbě sirupu za tepla povařte jehličnaté výhonky ve vodě, nechte přes noc odstát. Pak přeceďte, přidejte cukr a opět povařte. Tento sirup bude mít větší trvanlivost. Z mladých výhonků smrku a borovice můžete také vytvořit tinkturu. Sežeňte si dobrou ovocnou pálenku a výhonky do ní naložte. Po několika týdnech scedíte a opět můžete užívat jako vitamínovou bombu. Z výhonků se dá udělat i mast. Opět jehličnaté konce větví naložíte do sádla, několik týdnů budete macerovat a po scezení máte mast, která je výborná na ekzémy, na svědivé štípance a jiné kožní problémy.
Jestli se vám ale nechce nic dělat, stačí když při procházce v přírodě ochutnáte smrkové nebo borovicové mladé větvičky. Ty vám též dodají sílu a potřebné vitamíny. Pochutnat si můžete, věřte i nevěřte, také na mladých větvičkách olše nebo břízy.





